TRABLE S VYSAVAČEM

Jsem rozvedený muž, žiju sám a tak si mohu dovolit luxus dělat si co chci, kdy chci a to platí i o úklidu. K smrti nerad utírám prach a pražádné oblibě se u mě netěší ani luxování. Protože mě do toho žádná ženská nekafrá, luxuji pouze tehdy, pokud chci, což znamená, že v podstatě vysávám jen tehdy, když má u mě být na víkend, či prázdniny moje dcerka Ája.

   Dnes tedy opět vytáhnu svůj AEG Vampyrino, zapnu a zdá se mě, jako by měl slabý tah. OK, asi je plný sáček. Otevřu vysavač, sáček se mě zdál poloprázdný, ale budiž, vyměnil jsem za nový, zavřu kryt, spustím vysavač a furt nic, skoro žádný tah a to ani, když dám reostat na plný výkon 1300 W. Začínám vidět rudě a velmi sprostě nadávám. Mám chuť vysavač rozšlapat a pak si u Mall.cz objednat nový.

   Nakonec mě napadne jedna myšlenka. Což když je ucpaná hadice? Přestávám nadávat a kopat do vysavače. Odpojím trubici, zapnu vysavač, přiložím dlaň a cítím sací efekt silný jak u čerpadel Dolu Zárubek na Slezské Ostravě . Tím se vše vysvětluje! :-)

Hledám, testuji a zkouším. Nakonec zjišťuji, že ucpaná není hadice, ale tyč k hadici.

   Zkouším ji prošťouchnout vařečkou. Krátká. Zkouším dřevěnou tenkou laťku, co tady doma, ještě s nějakými krámy, zůstala po mé bývalé. Krátká. Chce se mě brečet vzteky a mám chuť opět kopat do vysavače.

   Říkám si, kdybych tak měl doma takovou tu pružinu, co používají instalatéři. Kdyby - chyby. A pak mě napadne, že mám doma dlouhý kabel, jenž slouží na propojení PC a routeru. Beru kabel, zasunuji do trubice a pevně tlačím.

   Pak narazí konektor na ucpanou část. Zatlačím ještě usilovněji, ozývá se nějaké puknutí, kabel jde durch a z trubice se vysype smetí, společně s bebechy a prachem, jenž ji ucpaly.

   Hlavou se mě mihne veselá myšlénka: "Vidíte, mladá paní, tak jste se bála a už je uvnitř" Ovšem, tohle se vztahuje k poněkud jiné záležitosti. ;-)

  Pak už jenom uklidím ten binec po servisním zásahu, odnesu kabel do šuplíku, vyluxuji kvartýr a pro dnešek mám "fajront".  

Foto: křeček Charlie (Hamster Charlie). 

Dodatek pro organizace PETA a International Animal Rescue: během události nebylo ublíženo žádnému zvířátku a náš křeček Charlie 🐹 nebyl příčinou ucpaného vysavače, je živ a zdráv. 🐾

GRUZÍNSKÉ SPECIALITY V OSTRAVĚ JSOU ZPĚT

    Před pár lety, na sídlišti Dubina, vedle hospody Hajcman ORIO, naproti hytlermarketu Albert byl v přízemí jednoho z paneláků otevřený malý obchůdek, kde paní Liana z Gruzie prodávala vlastnoručně vyrobené pochoutky - gruzínské pečivo. Od známých pirohů s rozličnými náplněmi, zejména masovými a v různých kombinacích, se zelím, sýrem a podobně, až po plněné sladké trubičky, které já osobně shledával jsem jako výtečné ke kávě, nebo šálku černého čaje. Samozřejmě gruzínského pečiva tam bylo více druhů, ale tohle byly mé oblíbené. 

   Bohužel, po čase obchůdek zavřel. Velmi jsem toho litoval, protože paní Liana otevírala v pracovní dny svůj obchod už v pět ráno a tak jsem si mohl cestou na ranní šichtu nakoupit nějaké dobroty a k tomu džůs, limonádu, nebo balíček mleté kávy. Anebo, cestou ze šichty se stavit pro nějakou baštu na večeři, eventuálně pro gruzínský zákusek k večernímu šálku čaje. 

   Až dneska, 18.4.2018, jsem náhodou šel do TESCO v Ostravě-Hrabové, kam jinak chodím tak dvakrát do roka a po vstupu hlavním vchodem vidím malý obchůdek s nápisem Gruzínské speciality. 

   Ani nevíte, jakou jsem měl radost! Za pultem jsem spatřil mě už známou paní Lianu, kterou jsem znal už z jejího obchůdku na Dubině. Pohovořili jsme spolu, dozvěděl jsem se, že je na tomto působišti teprve dva týdny. No a samozřejmě jsem nemohl odejít, aniž bych si něco nekoupil. Tentokrát jsem si vybral tři pirohy s masovými náplněma, každou jinou, v Gruzínských specialitách mají různé kombinace náplní, mám dojem,že jednu i vegetariánskou - se sýrem. 

    Od dob, kdy jsem chodil pro gruzínské pečivo do obchůdku na Dubině se změnilo jediné: pirohy teď mají jiný tvar, jsou větší a náplň je krásně rovnoměrně uvnitř rozprostřená. 
     
   Uff, sebekriticky musím přiznat, že jsem se dneska pirohů přejedl  :-)   Pokud mě nevytráví po kávě, budu asi muset sáhnout po Fernetu, nebo ještě lépe, dát si speciální německý likér Underberg.

Webové stránky pekařství paní Liany:  http://pekarstvilia.cz/ 

Facebook:  Gruzínské speciality

OSTRAVA 1904

Jak pravil 14.listopadu 1904 ostravský starosta Jan Poppe, tak se i stalo :-)  Kde jsou ty časy staré dobré c.k.monarchie...

POPPE Jan

Datum narození: 15.8.1849

Datum úmrtí: 19.8.1931

Obor působení: technik, horník, manažer, komunální politik a pracovník v českém národním hnutí

Místo narození: v Horomyslicích (o. Plzeň)
Místo úmrtí: ve Slezské Ostravě

V letech 1872-1903 pracoval u kamenouhelných dolů hraběte Salma ve Slezské Ostravě. Od roku 1889 byl ředitelem dolů v ostravsko-karvinském revíru. Mnoho let byl členem Ředitelské konference OKR, členem výboru moravskoostravské Horní školy, předsedou ostravské odbočky Hornicko-hutnického spolku. Účastnil se práce českých kulturních a vzdělávacích organizací (např. Hornicko-vzdělávací spolek Salm). V letech 1891-1925 byl členem obecního zastupitelstva ve Slezské Ostravě, 1904 starostou, 1909 zemským poslancem. Aktivně se podílel na vytvoření samostatného československého státu v roce 1918. Byl členem národních rad (českoslovanské, slezské, pro Těšínsko a Ostravsko).

ZKOUŠKA SIRÉN

Každou první středu v měsíci mezi 12:00 a 12:15 hodin probíhá pravidelná akustická zkouška sirén. 

V jednotlivých krajích jsou sirény spouštěny dálkově z operačních a informačních středisek Hasičských záchranných sborů krajů a dvakrát ročně je prověřováno spuštění varovných prvků hromadně z operačního střediska Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Tato zkouška probíhá STÁLÝM tónem po dobu 140 sekund. Trvá tedy stejně dlouho, jako všeobecná výstraha, ale nekolísá.

Tolik tedy definice pojmu "ZKOUŠKA SIRÉN".

Na to konto jsem se rozhodl, že s naším křečkem Charliem provedu nácvik evakuace z jeho pelechu. 

První zkouška nedopadla nic moc, ale nácviky budeme provádět častěji a to tak, aby ve finále Charlie splnil náročné časové kritéria pro evakuaci křečků :-) Aneb: "těžko na cvičišti, lehko na bojišti", "kdo je připraven, nebývá překvapen". 

VIDEO: křeček Charlie v akci  :-) 

  

PŘÍMÁ ÚMĚRA NA SÍDLIŠTI OV-DUBINA

Co je to přímá úměra v praxi? Podívejme se do ostravských ulic:
Čím více sluneční záře na obloze, tím více pozoruhodných objektů v ulicích :-) 

 

Enjoy it! 

NA SÍDLIŠTI OSTRAVA DUBINA TO ŽIJE

  Marná sláva, pořád to povídám. Tyhlety nárazové vlny tropických veder a následného dusného počasí před přicházejíci bouřkou, to není dobré pro nikoho. Platí to i pro Ostraváky, lhostejno, zda se jedná o seniory, juniory, nebo naši zlatou mládež. 

  To si takhle vykračujete o víkendu, za ranního kuropění, po ještě ztichlém sídlišti Dubina, na trase z nočního klubu, hospody, šantánu či opiového doupěte a míříte, s dobrou myslí, direkt ke svému domovu. 

A najednou - bác! 
Okluzní fronta nad Biskajským zálivem způsobila toho rána počasí tak teplé a dusné, že to prostě porazí i juniorku, která, v doprovodu kamarádů, spořádaně kráčí k již výše uvedenému rodinnému krbu. 

  Neočekávaně příjde celková slabost, studený pot, sucho v ústech a váš mozek přepne zrak ze systému PAL na systém SECAM a náhle vidíte černobíle.  Pak už jen máte nohy jako z hadrů a jdete k zemi. 

Je-li nouze nejvyšší - pomoc záchranářů nejbližší.  

  Naštěstí k indispozici došlo v městské aglomeraci, kde služby fungují skvěle a platí to i o Policii České republiky a Záchranné službě Ostrava, páč tu máme Integrovaný záchranný systém. 

  Jeden telefonát někoho z účastníků na linku 112 a za pár okamžiků kamera v mém laciném postarším mobilu Nokia zachycuje příjezd policistů a poté i žluté sanitky záchranářů, kteří pak společně pomáhají a chrání. 

  Pravda, během akce došlo k jisté verbální výměně názorů jednoho z účastníků incidentu se zevlujícím obyvatelem sídliště Dubina, který, z bezpečí svého balkónu, hlasitě glosoval počínání mládežníků dole a nahlas předkládal řešení, realizovatelné v případě, že by byl jejich fotr. Ale co už, nějaká ta hádka, to nepadá na váhu. Policista ostatně nervózní situaci rázně zklidnil.

  Neboť lépe 1x vidět, než 100x číst, můžete se s dramatem jistého víkendového rána seznámit na vlastní oči. Omlouvám se za video horší kvality (480p), jsem chudý proletář a nemohu si dovolit, pro natáčení příspěvků do svého blogu, pořídit nějaký drahý mobil s HD/UHD rozlišením. 

Enjoy it! 

 YT1  https://www.youtube.com/watch?v=wQOmunPUumg 

YT2 https://www.youtube.com/watch?v=7aDcdwW5ZFQ 

YT3 https://www.youtube.com/watch?v=NIIhgYHTLso 

  A prosím p.t.publikum, abych nebyl špatně pochopen a onálepkován jako zapšklý, nepřející mameluk. 

  Jsem naopak člověk tolerantní, přejícný a uznávám, že smrknout si takhle o víkendu lajničku koksu, nebo nalít si do hlavy pivo, víno, či něco velejemných destilátů, může být příjemné a není to nic proti ničemu :-)  
Jenom dejte, synci a děvuchy, bacha na to počasí, když jdete z harendy domů.

MORAVSKÁ OSTRAVA 15.3.1939

Na tohle smutné výročí z 15.března 1939 nesmíme nikdy zapomenout. 

Dobové foto - Moravskoslezský deník 1939

15.3.1939 začala "cesta českého národa do nové Evropy".

Takhle vypadala úvodní směrnice při prvním pokusu o integraci Česka do Evropy.

Zerschlagung der Rest-Tschechei. 

VIDEO:

Dobové filmové záběry z 15.března 1939.

CESTOVÁNÍ OSTRAVSKOU MHD.

Taková jízda tramvají Dopravního podniku Ostrava je čistá radost :-)

Můžete zažít romantiku, lásku, smích a jiné, veskrze pozitivní emoce. 

Video Youtube.

ORDUNG MUSS SEIN.

Kdo nic špatného nedělá, nemá se přeci čeho bát.

O tom, co je špatné a dobré rozhodují - Oni.

HAVÍŘOV - ZAČÍNÁ JÍT DO TUHÉHO.

Problémy s imigranty na severu Moravy?

  Občané Havířova si stěžují, že se ve městě již necítí bezpečně, že na ženy arabští imigranti pokřikovali a neslušně gestikulovali, mužům zas gestem vyhrožovali, že je podřežou. Že i děti jsou vyděšené nadřazeným a arogantním chováním dětí imigrantů ve škole.

  Vláda ujišťuje, že žádní uprchlíci přijímáni nejsou, ale opak je evidentně pravdou. Jsou ubytovávání v bytech společnosti RPG, mezi obyvatele se stálým bydlištěm v Havířově, aniž by se jich kdokoli zeptal na jejich názor.

  Občané imigranty ve městě nechtějí a petici za vyhlášení místního referenda o umístění migrantů v Havířově podepsalo více jak 5000 lidí.

  Zastupitelé se vykrucují, svádějí migranty na nedaleké azylové středisko, ale pak přiznají barvu a uklidňují občany tím, že jde o migranty legální.

  Zastupitelstvo města, kde má většinu ČSSD, ANO, KDU-ČSL a KSČM odmítlo podepsat usnesení, že nebude pomáhat vládě s řešením evropské uprchlické krize.

Publikováno 20. 12. 2016 na serveru Youtube.com

19.2.2016 diskuze na zastupitelstvu města Havířova.

Nejdříve hlas vytočených občanů a trapné výmluvy co reakce z řad zastupitelů.
Krajský zastupitel za Moravskoslezský kraj Mgr. Lubomír Volný (SPD) pak iniciativně vystoupil na městském zastupitelstvu v Havířově a žádal, aby město přijalo usnesení o odmítnutí přijímání migrantů v katastru města. 

V Havířově je totiž azylové zařízení, do kterého Sobotkova, Babišova a Bělobrádkova vláda přijímá migranty, a občané si stěžují na zhoršující se bezpečnost a na arogantní chování migrantů, které potkávají volně na ulici.
Zastupitelé města Haviřov odmítli navrhované usneseni přijmout a jen se nesmyslně vymlouvali. 

A jen dodáváme, ze většinu v havířovském zastupiltestvu má hnutí ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.

Zastupitelé na to reagují tak,že se lidé musí sklidnit, a držet ústa a krok.

ZDROJ: https://www.youtube.com/watch?v=2JyCZsndT3M 

22.12.2016:  Moravskoslezský deník ČLÁNEK

KDYŽ JDETE PRO KOSTKU MÁSLA DO OBCHODU.

Aneb, jak také může skončit návštěva obchodu je-li před Silvestrem.

OSTRAVA - NÁKUPNÍ AMOK NA MĚSTSKÉM SÍDLIŠTI.

Reportáž psaná na nákupním vozíku.

Cestou z noční směny jsem se dnes (23.12.2016), v sedm hodin ráno, stavil do supermarketu Albert koupit ještě pár drobností, protože letos poprvé budou o Vánocích hytlermarkety a OC zavřené (díky Bohu!).

V tuto brzkou hodinu jsem očekával liduprázdný obchod, neboť i tramvaje DPO jezdili poloprázdné. Jak jsem se mýlil...

Albert byl doslova našlapán lidmi! Nákupní plocha připomínala Václavské náměstí v Praze. Všechny nákupní vozíky i košíky byly v pernamenci. Lidé brali prodejnu útokem, jako by už zítra nemělo vyjít slunce.

Některé scény evokovaly šestákový apokalyptický román "Poslední dnové lidstva". Na dračku šlo i zboží, které jindy leželo nepovšimnuto a padal na něj prach.

Zákazníci byli jako Smrt, brali všechno.

Stal jsem se svědkem scény, kdy se dvě důchodkyně přetahovali o jeden z posledních exemplářů Štoly z dovozu za 39,- kč. Tento zápas byl zcela bez regulí a okamžitě se mě vybavil film "Blood sport".

Jakýsi postarší opilec (který byl už, nebo ještě, pořádně pod parou) se dožadoval, špatně artikulovaným hlasem, v úseku Uzenin, od prodavačky 3 kg šunky. Nakonec se vysvětlilo, že chtěl koupit jen 30 deka Gothaje.

Pracovník Security dnešního dne nepožíval v prodejně žádné vážnosti, lidé zle kouleli očima a bylo vidět,že zaměstnanec bezpečnostní služby chce být malý, menší, úplně nejmenší na celém světě.

Já měl dnes více štěstí jako rozumu. Podařilo se mě bezpečně, ani nevím jak, s nákupem prokličkovat až k pokladnám a jako v mátohách jsem se vypotácel z prodejny, šťastný jako blecha, že jsem celou tu kalvárii přežil ve zdraví.

Místo činu - supermarket Albert O-Dubina

SEBECHVÁLA SMRDÍ, ALE...

Každý se po internetech, a na Facebooku zejména, něčím chlubí. 

Svůdné ženy dmoucími ňadry v hlubokých dekoltech, muži velkými auty, sportovci dosaženými výkony, pacienti metastázující rakovinou. Každý má co ukázat, každý je na něco pyšný.

Ale co já? Čím se mám pochlubit? Sakra,nejsem ženská,nemám auto,nesportuji a lékařům se vyhýbám obloukem. 

Tak nyní dávám aspoň na odiv, jaké hodnotné ceny jsem tuhle získal v nálevně Hajcman za to, jak odpovědně a čelem jsem se postavil ke konsumaci piva a jak jsem neohroženě přestál slivovicovou smršť od pana Jelínka.

Bohužel,za úspěchy se platí. 

A věřte,že kocovina to tenkrát byla strašná...

Místo činu - Pivnice Hajcman Ostrava

OSTRAVSKÁ KAVÁRNA

POSTŘEH Z NEJMENOVANÉ KAVÁRNY V OSTRAVĚ. 

Tento příběh koluje už drahnou dobu po internetech, autor není znám. 
Historka je to ovšem natolik silná a váže se k Ostravě, že vás s ní prostě musím seznámit.

Do kavárny vešel starší pár, asi (?) z Karviné.
Dialog s obsluhou:

"Dobrý den, co si dáte?", příjemná slečna se dotázala starší paní.
"Káfe mi dáj." řekla ženská sebejistě.

"A jaké si přejete? Espresso? Americano? Latté? Capuccino?",
s úsměvem a září v očích na to slečna.

"A ja névim, toty váše, kurdec, káfe mi dáj, do cypa, náše.",
 zahřímala nespokojená rašple.

"Pokud se neumíte chovat, běžte si pro kávu do nádražky!", 

opáčila naštvaně obsluha.

"Tý, kurva, pro teho sme něrobili za komunisty na čaře, áby nas tu dajaká píča ke kafi výkladu dělála.", vyjel na ni manžel doprovázející svoji ženu.

... obsluha mlčí...

"Sem kurva, na šáchtě sa účil a na čáře žívot nasádil za komunisty, by sem káfe se nedoprosil kurva? Jakesi amerikany kurva? Z tého je zle šak enem.", 

dodal zvýšeným hlasem manžel a vyzval ženu k odchodu.

Marná sláva, Ostravsko je region rázovitý  :-) 


* * * * * 
Co pijou kreténí v kavárnách? 

Klikněte si: Výpověď pingla.

ŽIVOT JE HOŘKÝ. BOHUDÍK

VZPOMÍNKA NA HORKÉ LÉTO 2016.

  Zatímco v Čechách pršelo, tady v Ostravě bylo vedro a dusno jak v prádelně.

  Navíc jsem toho dne musel na úřadovnu České pošty. kde jsem cca 35 minut čekal v prostorách bez klimatizace, zato přeplněných zákazníky pošty, až na mě přijde řada. 

  


    Pak je tedy pochopitelné,že jsem zamířil tam, kde je stín a chlazené nápoje. 
Říkám chlazené nápoje a mám na myslí pivko Radegast 12°, eventuálně 10° pivo Velkopopovický kozel, samozřejmě černý. Nejsem přeci žádný rasista. Ostatně, to dokazuje i ten fakt,že mám doma barevnou televizi. 

  Můj život, nebo aspoň mé zdraví, zachránila dobrá (a po čertech půvabná) víla na zahrádce Pivnice Hajcman, které zpětně tímto ještě jednou děkuji. 

  Pohrdajíce vlastním životem v tom vedru, nosila mě jedno světlé (a potom řezané) pivo za druhým, dokud jsem neřekl dost. Po této příjemné pauze, osvěžen a dobře naladěn, mohl jsem opět s dobrou myslí odkráčet vstříc novým výzvám a dobrodružstvím.

 Co dodat? "Život je hořký, bohudík" jsem pateticky zvolal již úvodem.
Pak tedy napíšu jen to,že ač mírně nacamrán, dorazil jsem v tom hicu domů v klidu a pořádku, ochladil jsem se ještě dlouhou studenou sprchou a bylo mě dobře po těle i po duši. 

  Že ne každý má takové štěstí dokazuje i tato fotografie pořízená na sídlišti Dubina, kdy jakýsi chlápek, cestou z harendy domů, ztratil mezi paneláky orientaci (s třemi promile v krvi ani GPS nepomůže) a ve finále, na dětském pískovišti, působením gravitace, i rovnováhu  :-) 

  Tento dobrý muž, ležíce na zemi, asi pět minut zoufale kvílel, aby poté,co jeho signály nebyly vyslyšeny, spokojeně usnul...